V jakých barvách bude ten dětský pokoj? A mně by se tam tak líbila ta postýlka ve tvaru kočáru. A ty puzzle a kostky bych taky ráda ještě pořídila. Jo a k Vánocům bude kuchyňka a celá výbava. Ehm, ten pokoj je nějaký plný. A furt je tam bordel… Proč tu nikdo neuklidí….
Říká vám to něco? Od první věty po tu poslední může uplynout klidně několik let. Jak je možné, že se od vysněného pokojíku pro princezny dostaneme do fáze, že bychom ten dětský pokoj nejraději zamkli a klíč zahodili? Jak je možné, že se stal takový obrat? Přitom jsme to tak měli krásně promyšlené. A nebo vlastně ne?
Prostě život
Možná jste měli skvělý plán, ale neuvědomili jste si, kolik s dětmi přibyde nových věcí. A pokud sami máte problém s vyřazováním věcí, tříděním a rozhodováním, pak se mohlo velmi lehce stát, že po pár měsících či letech jste věcmi doslova zavaleni. Říkáte si, že je to přece normální? S dětmi je prostě chaos a nepořádek.
Určitě je to jiné než tvořit domov bez dětí. Pokud ale každodenně zažíváte pocity stresu a zahlcení, bojíte se vejít do dětského pokoje a třeba nejen do něj, ale i do jiných místností, není to asi pocit, který jste si vybrali dobrovolně. A je dokázáno, že chaos a nepořádek, a to čím se obklopujeme, opravdu způsobuje stres a nesoustředěnost. A věřím, že žít takto dlouhodobě je opravdu náročné a úmorné.
Možná jste právě teď fázi, že vás dětský pokoj a dětské věci a potřeby stresuje víc, než je zdrávo a ani děti s v něm necítí úplně dobře. A pokud tomu tak je, pravděpodobně se najdete v následujících bodech, díky kterým se možná bojíte vkročit do dětského pokoje. Dětský pokoj a věci v něm jsou totiž jednou z oblastí se na nepořádku doma podílí velkou měrou.
7 důvodů, proč se bojíte vkročit do dětského pokoje
1. Důvod: To nevyhazuj, to také potřebuji
Máte doma malého sysla, který syslí? To není věta do diktátu, ale realita mnoha dětských pokojů. Všechno potřebuji, nic se nemůže vyhodit a na toto mi už vůbec nesahej. Každý máme možná sklony si některé věci více opatrovat a je hezké, když máme pro něco vášeň a staráme se o to. Pokud je ale pokojík zaskládaný vším možným, navíc si s tím nikdo nehraje, ale zároveň se na nic nesmí sáhnout, možná je na čase s tím něco začít dělat.
2. Důvod: Málo prostoru
To slyšíme na konzultacích a v rozhovorech snad nejčastěji. Často je problém v ohromném množství věcí. Věci přibývají a přibývají a téměř žádné neodchází. Může to být výsledek syslení, ale i toho, že si říkáte – „však to se bude ještě hodit pro další dítě“ nebo „co kdyby si s tím přeci jen začal ještě hrát“.
Někdy není až takový problém v prostorech, ale spíš v dobrém využití. Někdy prostoru ale opravdu moc nezbývá a v dětském pokoji je pak každá věc ihned vidět, natož pak 10 vytažených krabic. A někdy třeba dětský pokoj chybí úplně a věci se povalují všude možně.
Pokud řešíte problém prostoru vždy budete muset balancovat mezi množstvím a dobrým uložením a hlídat si daleko více, kolik těch věcí opravdu potřebujete doma mít. Ta míra se někdy hledá těžko, ale řešení je možné najít prakticky vždy.
3. Důvod: Nevím, nevíš, nevíme, kam s tím
No tak to ukliď! A víte, kam je to potřeba uklidit? Nejen děti s tímto mají problém. Pokud ani my dospělí nevíme, kam s vlastními věcmi, jak to chci naučit vlastní děti? A můžu to po nich vlastně vyžadovat? Dětský pokoj je v tomto ohromnou výzvou. A před koncem školního roku tu bude další várka věcí ze školky a ze školy. Už víte, kam vše uložíte? Tam někam za dveře a budete doufat, že se to samo protřídí a uklidí?
V dětském pokoji neřešíme jen jednu kategorii a oblast, ale často hned několik naráz. A pro méně organizované tipy, to může vyvolávat lehké záchvaty paniky. Naštěstí i toto se dá naučit a zvládnout. Chce to ale tři věc věci. Motivaci, praxi a vytrvalost.
4. Důvod: Výtvory a veledíla
Mami, podívej, co jsem nakreslil! Při prvních 20 obrázcích se rozplýváme, když už jich je ale 350 (od každého dítěte), polévá nás studený pot.
Kam to jako dáme? A to musí být všechno vystavené? Ach jo, co s tím? Je skvělé vést děti ke kreativitě. Jako lidí potřebujeme tvořit a vymýšlet. Jen je po třeba se občas zamyslet i nad množstvím a kvalitou.
5. Důvod: Není návyk, není síla
Nejde s tím přestat, to je prostě síla zvyku. Co když ale právě ten zvyk chybí? Pak vlajeme jak stéblo ve větru a ty děti s námi. Sebekrásněji zařízený pokojík nezůstane krásný, pokud se o něj nikdo nebude starat. Ať už to je pravidelné třídění věcí a hraček, převlékání postelí, zalévaní kytek, setření prachu z knih i vystavených věcí. Zkrátka o vše, co je v dětském pokoji, je potřeba se nějak postarat. A s tím souvisí právě ty návyky. Že to neumí ty děti hned? A my dospělí nemáme problémy změnit zlozvyk v návyk?
Jasně, že to neumí hned. Nemáme doma roboty, ale s narozením každého dítěte jsme zároveň získali také úžasnou možnost jednoho malého človíčka seznámit se světem a provést ho až do dospělosti. Když toto budeme mít na paměti, můžete se s větší chutí a motivací držet právě těch návyků, které jim chceme předat.
6. Důvod: Nechce se jim uklízet
Oni to po sobě nikdy neuklidí. Zase je to na mně.
Položili jste si někdy otázku, proč se jim nechce uklízet? A proč se nechce uklízet vám? Unavení, frustrovaní a naštvaní stojíte v totálním binci uprostřed dětského pokoje.
A ty děti ale možná cítí to stejné. Také jsou frustrované, protože je před nimi ohromná práce, se kterou si neví rady.
Anebo už ví, že to za ně zase uděláte. Jasně, že se jim nechce uklízet, vám asi také ne. Vy už ale tušíte, že když se teď neuklidí, zítra to o moc lepší nebude. Víte ale, jak nad tím ale přemýšlí vaše děti?
7. Důvod: Rodiče a děti – dva různé světy
Proč to prosím tě nemůžeš dělat jako já?!
Přijde vám, že se snažíte, ukazujete, trpělivě opakujete a 2 ze tří dětí si to stejně dělají úplně po svém? A co když je pro ně váš systém komplikovaný, odlišný než ten jejich a prostě nejsou schopné dosáhnout vašich standardů?
Každý jsme holt jiný, a i když budete mít tři děti, každé bude jiné. Vést děti tak, abychom jim předali to nejlepší a zároveň je nechali jít vlastní cestou je možná ta největší výzva rodičovství. A často to začíná právě v dětském pokoji. Nerezignujte, ale hledejte. Na tohle totiž žádný univerzální návod není.
Co s tím?
Našli jste se v nejednom bodu? Které jsou ty vaše? Říkáte si, až v létě odjedou děti na prázdniny, tak s tím dětským pokojem musím něco udělat, ať je to alespoň před začátkem roku v trochu ucházejícím stavu?
Už teď ale tušíte, že vám to zabere zase víc, než byste chtěli a děti se tím zase nenaučí nic nového. Jen to, že to za ně máma a táta vyřeší. Případně, že zaplněný dětský pokoj vším možným je prostě normální.
Možná je to pro vás takto naprosto v pořádku. Možná už jste ale spíš jen tak nějak rezignovali, ztratili chuť to řešit nebo ani sama moc nevíte, odkud začít, protože je toho prostě MOC. Také to tak nesnášíte, když je toho prostě moc? A přitom by se vám i dětem tak ulevilo, kdyby se v tom pokoji dalo znovu hnout, vše mělo své místo a odlehčil se celý prostor i vaše mentální kapacita.
A jde to i jednoduše
Víme, že konec školního roku je často už takový dojezd a těšení na prázdniny.
Zároveň se ale doma objeví spousta nových věcí, které děti přinesou ze školy a ze školky. A vás čeká jen další úklid a třídění věcí, a přitom jste nestihli uklidit ještě ani ty zimní. Co si to tentokrát ZJEDNODUŠIT? Protože to je klíč životu bez chaosu a nepořádku.
Zkuste to tentokrát v klidu, s jasnou myslí, motivací a jasným cílem. Máte pocit, že to prostě nejde? Zkuste si teď představit pokojík nebo místo, kde se kupí dětské věci, které je uspořádané, vzdušné a vlastně i krásné? Pokud si toto umíte představit, pak to půjde.
Už se vidíte s lahodným drinkem v ruce? My také! Tak se pojďte zbavit nepořádku v dětském pokoji, ať si ho vychutnáme s úlevou a letní lehkostí!
