Myslím, že moje láska k oslavám se musela zrodit přesně v den mého narození. Na svět jsem přišla den po oslavách Mezinárodního dne žen a především po proběhlé oslavě narozenin mého táty, který své narozeniny tenkrát slavil v předvečer svých narozenin. Pokud jste se teď do toho úplně nezamotali, asi jste si spočítali, že jsem se svému taťkovi narodila přesně k narozeninám. Moje narození tedy bylo rámováno oslavami a zároveň (stejně jako to vaše), bylo důvodem k oslavě. Není to krásné? Oslavy zkrátka patří do našich životů. Jsou něčím zvláštním, uprostřed všedních dní a mají v našich životech své zvláštní místo. I proto jsme je nemohly vynechat z naší série o ZÁKLADECH TVOŘENÍ DOMOVA, které tímto měsícem končí. Ano, je to tak. Zvládly jsme to a jsme na konci, tak to pojďme pořádně oslavit. Cíl měsíce je tentokrát jasný. Přejeme si, abyste si i vy užili vaše báječné oslavy.
Minulost nemusí určovat vaši budoucnost
Mé dětství je úzce spojeno s oslavami, na které mám krásné vzpomínky. To vaše bylo ale možná úplně jiné. Možná se nikdy moc netěšíte na Vánoce, protože si vybavíte jen napětí mezi rodiči, možná nemáte ráda narozeniny, protože jsou pro vás bolestnou připomínkou toho, že vaše rodina se rozpadla a nemohli jste je slavit společně. Život není dokonalý a přináší nám bolest a zklamání často už v prvních letech našeho života. Ať už jsou ale vaše vzpomínky jakékoli, mám pro vás jednu dobrou zprávu. Vaše vzpomínky a minulost nemusí určovat vaši budoucnost. Dnes už nejste dítě. Jste dospělá a pokud máte vlastní domov a vlastní rodinu, je to na vás. Vy sama máte jedinečnou příležitost k tomu, vytvořit nové vzpomínky. Sobě i celé vaší rodině. Dnes už nemusíte dělat věci tak, jak se dělaly kdysi u vás doma a nemusíte je předávat svým dětem ve stejné podobě, jako je vaše rodiče předali vám. Je to na vás. A to je opravdu dobrá zpráva.
Máte důvod k oslavě?
Když se v lednu podíváte do kalendáře, najdete v něm spoustu důvodů k oslavám. K těm kalendářním jako jsou Vánoce, Velikonoce nebo třeba Sedmnáctý listopad, připojujeme samozřejmě naše soukromé oslavy, které patří jen do naší rodiny. A pak tu máme ještě svátky, které k nám proudí ze zahraničí a zabydlují se u nás rok od roku víc a víc. Typickým příkladem je třeba Valentýn nebo podzimní Halloween. Pokud jsem na začátku psala, že oslavy jsou něčím výjimečným a vzácným v našem životě, musím tuto myšlenku ještě mírně doplnit. Není rozhodně nutné ani žádoucí slavit všechno, co se dá. Pokud něco slavíme, měli bychom mít v první řadě dobrý důvod k oslavě.
Nemusíme slavit Valentýna jen proto, že se to dnes nosí, ale stejně tak nemusíme na konci dubna pálit čarodějnice jen proto, že se to tak dělalo vždycky. V naší zemi, kde se navíc mísí křesťanská kultura s pohanskými zvyky v tom bývá často trochu chaos. Pokud ale bereme oslavy opravdu vážně a dáváme jim v našem životě zvláštní a slavnostní význam, nejspíš nám nebude dělat potíže rozlišovat, zda určitá oslava má opravdu význam pro nás a naši rodinu. I díky tomu si pak námi zvolené oslavy opravdu vychutnáme a užijeme, protože budeme vědět PROČ je vlastně slavíme.
Vytvořte vlastní tradice
V amerických filmech jsem milovala jednu věc. Záběry, ve kterých se rodina sejde u svátku Díkůvzdání. Ne vždy byly všechny scény idylické, ale stejně se mi to líbilo. Ta obrovská krůta, na kterou musíte mít ideálně správnou americkou troubu, rodina, které se sjede vlastně z celý Spojených států, velký prostřený stůl a všechny ty misky s přílohami, které se lidé mezi sebou podávají. Už jako dítě mě vždycky mrzelo, že tenhle svátek v naší zemi neslavíme, a tak trochu jsem ho všem Američanům a svým kamarádkám z USA zvlášť, záviděla (já vím, to není vůbec pěkná vlastnost, ale přiznávám se veřejně). :)
U nás doma podobná oslava nikdy nebyla (i tak jich tedy bylo dost), ale když jsme my tři sourozenci dospěli a založili vlastní rodiny, začali jsme vlastně nevědomky tvořit své vlastní tradice. Mezi nimi byla i jedna, kterou mám moc ráda. Každý podzim se scházíme celá rodina, i s rodiči, na svatomartinskou husu nebo kachnu. Dalo by se říct, že je to vlastně naše verze Díkůvzdání. Sedíme u velkého stolu, naléváme si společnou polévku, podáváme si navzájem všechny ty mísy a misky s knedlíky a zelím a bývá to vždycky skvělé odpoledne.
Pokud něco podobného zatím nemáte, nebojte se vytvořit vlastní tradice, které budou patřit jen vaší rodině. Místo pálení čarodějnic, můžete udělat prostě jen oslavu k začátku jara, můžete si zavést tradiční červnový piknik ke konci školního roku, místo tradičního velikonočního pondělí, které možná od dětství nesnášíte, můžete zavést velikonoční výlet nebo začněte pořádat pravidelné večeře s přáteli. Fantazii se meze nekladou. Je jen na vás, jak téma oslav u vás doma uchopíte a jaký smysl jim dáte.
Převezměte iniciativu
Jsme různí lidé a pocházíme z různého prostředí. Možná pocházíte z velké rodiny, kde se dveře s návštěvami doslova netrhly a i vy dnes svoji domácnost máte otevřenou pro své přátele a známé. Možná jste ale z prostředí, ve kterém se soukromí přísně střežilo nebo třeba jen nejste od přírody úplně společenský tvor. Já sama jsem introvert, pocházející z rodiny, kde byl neustále někdo na návštěvě. Pro mě osobně není tak přirozené mít neustále domov plný lidí, přesto mám návštěvy ráda a jsem ráda, když se u nás hosté cítí příjemně. Mezi mé oblíbené patří třeba návštěvy mých kamarádek uprostřed všedních dní.
Takové menší neformální setkání jsou také výbornou příležitostí, jak se cvičit v roli hostitelky a trénovat tak své dovednosti či překonávat svůj ostych. Ano, i tohle můžou být svým způsobem malé oslavy, které si společně užijete s těmi, které máte ráda. Můžou být skvělo příležitostí k tomu použít ty krásné hrnečky po babičce, k provětrání vyšívaného ubrusu nebo k vyzkoušení nového receptu. Ne proto, abyste dávala na odiv věci či vaše schopnosti, ale prostě jen tak. Pro radost. Vaši i vašich přátel. Možná časem zjistíte, že ten starý hrneček po babičce už vlastně dávno nestojí jen ve vitríně, ale stal se přirozenou součástí vašeho domova a života v něm.
Oslavy jako příležitost
No vážně. Jak už jsem naznačila v předchozím bodě, oslavy nejsou v našich životech k tomu, abychom se uprostřed dní pobavili a odpočinuli si. Oslavy jsou samozřejmě úžasnou příležitostí k tomu, být jako rodina či přátelé spolu. To ale není všechno. Když oslavy vezmeme za správný konec, můžou být příležitostí třeba k tomu
- jak naučit naše děti správně stolovat
- jak se stát dobrou hostitelkou
- jak v sobě překonávat povahu introverta (ano vím, o čem mluvím)
- jak se správně oblékat k různým příležitostem
- jak se naučit sebeovládání (manželská hádka před hosty není nikdy to pravé)
- jak být hostem na úrovni
Jmenované body samozřejmě neslouží k tomu, abyste od teď měla z oslav ještě větší stres než možná doposud. Naopak. Celý červen se vám v článcích budeme snažit předat dostatek sebedůvěry i nadšení k tomu, aby vaše oslavy, byly jedním slovem báječné. Bez ohledu na vzpomínky či vaši současnou dovednost v jakémkoli uvedeném směru.
Pojďte se společně s námi nadchnout pro pořádání zahradních oslav, pikniků, podzimních přátelských večeří u svíček či krbu, i pro kouzlo Vánoc. Nechte váš domov, aby se stal místem, kde se lidé budou cítit dobře a kam se budou rádi vracet. Nechte se povzbudit v umění hostit a nebojte se dát oslavám ve vašem životě vzácné a čestné místo.
Pojďte to s námi oslavit
Důkazem toho, že oslavy opravdu milujeme, je také práce, kterou máme za sebou. Už první tištěná knížka Báječné oslavy svým názvem prozrazuje svůj obsah. Najdete v ní nejen spoustu praktických tipů k uspořádání oslav různého druhu, ale také příběhy a nádherné fotografie.
Knížka je rozdělena na čtyři kapitoly s názvy Čajový dýchánek, Piknik, Narozeninová oslava a Vánoce. Díky tomu z ní můžete čerpat inspiraci po celý rok. Knížku seženete v každém dobrémknihkupectví nebo na našich stránkách www.mamami.cz.
E-mailový klub Mámami
Emailový klub
Každý čtvrtek v 7 ráno odesíláme e-mail s novým článkem. To ale není všechno. V e-mailu posíláme také bonusy navíc, které na blogu nenajdete. Pokud o ně nechcete přijít, zaregistrujte se do klubu a už příští týden se můžete těšit i na svůj dárek.
Členství v klubu vás k ničemu nezavazuje. Pokud zjistíte, že vám naše e-maily nic nepřináší nebo nesplní Vaše očekávání, můžete se z klubu kdykoli odhlásit.