Většina lidí, které znám, se velmi ráda dobře nají.  Zvlášť, když je někdo pohostí. Komu by se to také nelíbilo, že? S přípravou, plánováním a nakupováním už to bývá trošku horší. A nakupovat a vařit každý den není úplně hobby, které by všechny bavilo. A když navíc nejste plánovací nebo kreativní typ a za 10 minut 12 stojíte před ledničkou a opravdu nevíte, co uvařit, na dobré náladě a chuti vařit to prostě nepřidá.

Já plánovací typ nikdy moc nebyla a intuitivní a chaotické nákupy jídla u mě byly na denním pořádku. Někdy jsem do obchodu běžela i 2-3x denně a stejně jsem doma přemýšlela, co vlastně uvařím. Ani nevíte, jak mě to ubíjelo a frustrovalo. Velký vliv na to samozřejmě mělo to, že když jsme se ocitla ve své domácnosti, žádná velká kuchařka ze mě prostě nebyla. Já byla totiž vždy spíš přes svačiny. Ty mi docela šly. Ale tříchodové menu? A k tomu další jídlo na večeři? Není to náhodou na jeden den nějak moc? A toto dělat celý týden?  Den za dnem a dokonce si zvát i hladové hosty? Jejda, to už zavání náročnou prací plnou stresu a chaosu.

A to, co přišlo s dětma, bylo ještě zajímavější. Konzervativní chutě, kašičky, vyvážená strava a odmítání jídla, experimenty s jídlem a velké množtsví zbytků…  Takhle to dál prostě nešlo. Chtě nechtě jsem musela  přijít na to, jak z toho ven.

Co mi pomohlo si jídlo zorganizovat, nevařit pořád to samé a zároveň zbytečně neplýtvat jídlem? Sepsala jsem pro vás pár tipů, které mi ulehčily život. Díky tomu už nemusím dvakrát denně běhat do obchodu a nehroutit se před každým jídlem, co budu vlastně vařit. Když navíc vím, co vařím, můžu si i jídlo více vychutnat a dokonce nám ubylo i zbytků a prošlých potravin.

Jak tedy  přistupuji k plánování jídla?

Vím, co nám chutná

Za víc než deset let vaření jsem si prošla různými obdobími.  Od ohřívání mražené pizzy, vaření s polotovary až po  experimentování s veganskou stravou.

A po letech vaření a zkoušení mám konečně svá osvědčená jídla, která sní většina rodiny a nají se. Už vím, že je prostě zbytečné mít týden plný nových jídel, protože to prostě většina rodiny nebude chtít jíst. Ne, že bych nezkoušela nová jídla, ale zařazuji je jen když mám skutečně chuť, zkouším je postupně a z ingrediencí, které jíme a známe je. Případně v jídle zaměním jen jednu novou potravinu za jinou.

Na druhou stranu jsou už naše děti třeba zvyklé na rostlinné smetany, celozrnnou mouku a javorový sirup. Za těch deset let jsem zařadila hodně potravin, které jsem z domova neznala, protože nebyly ani dříve dostupné nebo jsme na ně nebyli zvyklí. Jiné potraviny jsem vyzkoušela  a zjistila, že většině rodině nechutnají, tak z nich téměř nevařím nebo alespoň tak, že to nikdo moc nepozná. :-)

Mám už také svých pár jistých receptů, které znám z paměti a pravidelně je zařazuji. A opravdu mi to ulehčuje hodně práce. Mám v podstatě svojí jídelní rutinu, která mi pomáhá hlavně ve dnech, kdy se nestíhá nebo je vše jinak, než člověk předpokládal.

I když mám ráda nové kuchařky a recepty, už si umím vybrat, co k nám bude sedět a nestresuji se novými, i když často velmi lákavými. Buď na ně řada přijde nebo ne. Díky tomu si ušetřím práci, čas i peníze a doma se mi nehromadí potraviny, které jsem v zápalu experimetů nakoupila, ale nestihla spotřebovat. :-)

Jak plánuji?

Upřímně, stále nejsem moc velký plánovač. Detailní jídelníček u mě tedy nenajdete. Jedinou výjimkou jsou nedělní obědy. Ty většinou obsahují celé tříchodové menu. Vařím navíc nejen pro nás, ale často i pro hosty, takže na hrdinství a improvizaci opravdu není čas. Nedělní obědy chystám často v sobotu odpoledne nebo večer a vše tak musí být nakoupeno a připraveno nejlépe už v pátek.

Přes týden mám jinak jen rámcový plán, který ale přizpůsobuji aktuálnímu stavu. Největší energii věnuji obědům. Večeře sice bývají často teplé, ale ne ve stylu obědu. Starší děti obědvají ve škole, takže další velké teplé jídlo nepotřebují. Večer připravuji polévky, zapékané pečivo, saláty, jídlo z plechu, palačinky a pomazánky…

Co se obědů týče, skládají se většinou jen z hlavního jídla. Polévky přes týden sice vařím, ale jak už jsem psala, hlavně na večeři.

Většinu týdne máme besmasé obědy. Maso máme rádi, ale nechávám si ho na víkend jako takovou malou oslavu.  Snažím se střídat různé druhy a už jsem schopna připravit i něco jiného než jen jídlo z kuřecích prsou. :-)

Jeden až dva dny v týdnu máme tzv. zbytkové dny. Díky tomu spotřebujeme vše, co se nestihlo během uplynulých pár dní. To znamená, že se vaří polévky ze zbylé zeleniny, rozpéká se starší pečivo, připravuje se smoothie ke snídani, na pánvi se připravují různé zeleninovo-masové směsi na způsob rizota a „číny“, z jogurtů se připravují dipy a pomazánky.

Jednou týdně  máme den, kdy nevařím a jídlo si koupíme nebo někam jdeme. To je pro mne další svátek, který mne vytáhne z jídelní rutiny.

Zásoby

Už roky si nedělám zásoby. Nejezdíme do velkých suprmarketů a tedy ani nekupujeme kila mouky a cukrů, ani zásoby másla. Dřív jsem to zkoušela, ale jediným výsledkem byly moli v mouce a prošlé potraviny, které byly kdesi zaskládané. Jsem ráda, že mám přehled, nevadí mi ani poloprázdný mrazák a zatím nevařím tak velké množství jídla, abych obrovské zásoby potřebovala.

Jak nakupuji jídlo

Tak, jako máme masové dny, mám i své nákupní dny. Nejvíc se mi osvědčilo nakupovat před víkendem, buď už ve čtvrtek nebo v pátek a koupit vše, co je na víkend potřeba. Tedy zásobu zeleniny, speciální ingredience na nedělní menu a samozřejmě běžné potraviny, které během týdne došly.

Potřebné suroviny si zapisuji. Píšu si klasický seznam na papírek. Žádné aplikace nepoužívám. Můj muž ze mě roste, ale mě to zapisováni do mobilu prostě nebaví a nevydržím u toho.

Před nákupem zkontroluji ledničku a trvanlivé jídlo. Co chybí, zapíšu a k tomu si zapíšu i ingredience na víkendové vaření. Před víkendem obejdu své oblíbené lokální obchody, do kterých se přes týden nedostanu. Zajdu do řeznictví, pekařství, zdravé výživy, farmářského obchodu, italské prodejny a samozřejmě na trh. A pokud je potřeba, skočím i do místního supermarketu. Jelikož bydlím v centru města, mám vše poblíž, takže když mám plné tašky, zajdu domů, kde vybalím nákup a vyrážím znovu.

Zásoby nám většinou nevystačí na celý týden, takže mne v týdnu čeká ještě jeden nákup potravin na týdenní provoz. Ten nakupuji opět v místním supermaketu, případně dokoupím pečivo v pekárně a v sezóně zeleninu na trhu.

Nakupuji tedy většinou dvakrát týdně, z čehož mi jeden nákup zabere témeř celé dopoledne a ten druhý je spíš doplňovací, i když občas i tak pěkně velký. :-) Během jara až podzimu si pak ráda zajdu v týdnu častěji na trh pro čerstvé bylinky, saláty a ovoce, které je nejlepší čerstvé a doma moc dlouho nevydrží.

Co vlastně vařím

Momentálně vařím hodně. Mám doma batole, starší syn už je dva měsíce doma se zlomenou nohou a do toho mám několikát týdně doma na oběd i muže. A večer chce samozřejmě celá (pětičlenná) rodina večeři.

Co a jak vařím, abych se z toho nezbláznila?

Jak už jsem psala, tak nejvíc práce mi dá vymyslet obědy. Snídaně míváme jednoduché. Jogurty, cereálie, sladké, buchty, někdy mícháná vejce, smoothie, káva, čaj, zelenina a ovoce. Večeře kombinuji s tím, co zbylo od oběda a co je potřeba dojíst, abychom nemuseli vyhazovat. Případně uvařím polévku.

Obědy na týden mám vymyšlené tak napůl. V pondělí dojídáme jídlo z víkendu, kterého schválně uvařím více, aby zbylo. Po zbytek týdne vařím osvědčené recepty, které mám ráda já i děti a ty zařazuji tak 2-3x týdně. Jednou týdně zkouším něco nového nebo naopak něco, co jsem vařívala a už to dlouho nebylo. Jeden den v týdnu nevařím a něco si koupím. Většinu týdne máme bezmasé obědy. Maso nahrazuji vajíčky, sýrem, luštěninami a občas použiji slaninu.

A i když nemám vymyšlený přesný jídelníček, mám pár jídelních zásad, kterých se snažím držet. Abychom nejedli pořád jen těstoviny, potřebuji mít doma různé přílohy (těstoviny, brambory, tortilly, rýži, nudle…). Ty průběžně doplňuji a patří tak k základní zásobě v kuchyni.

K přílohám pak vymýšlím kompletní jídlo podle toho, co doma právě je. Přes týden vařím hlavně zeleninová, případně lušteninová jídla jako například špěnát, zeleninové a luštěninové placičky, dušenou mrkev, rajskou omáčku, zapečenou brokolici s těstovinami, cizrnu na smetaně. I v tomto případě mám své základní potraviny, které kupuji každý týden a tvoří další součást základní zásoby. Vždy tedy doma najdu přílohu, dva až tři druhy zeleniny a k tomu přidám buď lušteniny, vejce, maso, sýr nebo oříšky.

Snažím se, aby mi příprava oběda v týdnu nezabrala víc než 30 minut. Náročnější recepty si nechávám na víkend nebo je připravuji, když je opravdu chuť. Rozhodně tak netrávím celé dopoledne vařením. :-)

Co mi nesmí doma chybět aneb základní potraviny u mě doma

Díky tomu, že vím, co nám chutná a z čeho vařím, už nemusím mít pořád plnou lednici, stačí mít svých pár základních surovin a většinou se z toho dá něco připravit.

A co u nás doma většinou nechybí?

Olej

cibule

česnek

luštěniny

těstoviny

rajčatové pyré nebo konzerva rajčat

sýr

mouka

vejce

máslo

sůl

káva

mléko

bílý jogurt

koření

jablka

2-3 druhy zeleniny

pečivo

Krabička poslední záchrany

Docela se mi osvědčila i tvz domácí „kpz“, aneb krabička poslední záchrany. Je to zkrátka jídlo pro všechny případy. Když je hlad, doma skoro nic není a jídlo má být za chvíli.

Většinou mě zachrání špagety, sklenička bazalkového pesta a trocha sýru. Pokud chci jídlo ještě trochu povznést, rozpeču starší pečivo, které namáčíme do olivového oleje okořeněného pepřem a solí. A pokud je doma alespoň trocha zeleniny, udělám rychlý salát zakápnutý zálivkou z oleje a citrónu nebo balsamika.

O plánování jídelníčku by se dalo psát určitě více, v tomto článku jsem se snažila stručně popsat můj styl plánovaní. Vím, že nemusí sedět každému. Pokud by ale někoho mohl inspirovat, napište, co vám pomohlo. :-)