Je tu červen a my jsme téměř u konce s naší pětiměsíční sérií. Nutno ale říct, že jsme za těch pár měsíců společně udělali opravdu pořádný kus práce. Víme dobře, že jste společně s námi třídily své šatní skříně a uklízely koupelnové skříňky. Z vašich zpráv víme, že jste také organizovaly své pracovní stoly a své kuchyně rozdělovaly na jednotlivé zóny. Všechny dosavadní místnosti měly navíc společnou jednu věc, která celou tu práci podstatně ulehčovala, ač jste si to možná úplně neuvědomovaly. Úklid a organizace těchto místností totiž byla téměř výhradně ve vaší vlastní režii. Na červen jsme si tak záměrně nechaly to nejtěžší téma. A není rozhodně nejtěžší proto, protože jsme si to samy umyslely. Je to ale téma, na které se vy samy ptáte nejčastěji, a se kterým ve svých domovech bojujete ze všeho nejvíc. A my jako mámy vám úplně rozumíme. Tím červnovým tématem tak jsou samozřejmě děti a jejich pokoje.
Život před dětmi a s nimi
Ve vašich zprávách se nejčastěji ptáte, jak udržovat pořádek v hračkách, jak třídit a kde ukládat dětské oblečení nebo jak si poradit s dětskými výrobky, aby nezahltily celý váš domov. Život s dětmi je úplně jiný než ten bez dětí (ne lepší ne horší, zkrátka úplně jiný). A tak i domov, ve kterém žijí děti je úplně jiný než ten, kde žádné nejsou. Domov, kde jsou děti se navíc proměňuje spolu s tím, jak děti přibývají a rostou. A to s sebou přináší velké změny, ale často i velká rozčarování z nenaplněných očekávání. A tato nenaplněná očekávání pak často končí pocity frustrace z toho, že s dětmi nějaká péče o domov nemá vlastně žádný smysl, protože není vidět a nikdo ji neocení.
Je vůbec možné mít uklizenou a organizovanou domácnost i s malými dětmi? A co to vlastně znamená? Jak se liší domácnost s jedním, dvěma, třemi a více dětmi? A co všechno by v dětském pokoji rozhodně nemělo chybět? Nejen o tom bude dnešní článek.
S tím naším batoletem fakt neuklízím, nemá to cenu
Možná jste to taky zažila. Než jste se stala mámou, stačilo po práci akorát zapnout myčku a jednou za týden udělat větší úklid. S příchodem dítěte se ale najednou všechno změnilo. Nejen, že málem nestíháte ani zapnout tu myčku, ale malý průzkumník za vašimi zády systematicky a vytrvale vytahuje, trhá, ničí, rozhazuje a sype všechno, co mu přijde pod ruku. Vy tak můžete tisíckrát za den všechno znovu uklidit, urovnat, setřít a pomalu, ale jistě vám dochází trpělivost a začínáte rezignovat. Chci vás moc povzbudit, abyste to nedělala. Uklizená a organizovaná domácnost s dětmi nevypadá stejně jako ta bez dětí. To je prostý fakt, který budete muset přijmout. To ale neznamená, že na uklizenou domácnost musíte rezignovat. Následující tipy vám pomohou toto období nejen přežít, ale minimálně jej prožít s pocitem, že jste to jednoduše zvládla.
Uklízejte v předem stanovený čas.
Jistě, rozlitou šťávu je fajn setřít hned, ale rozházené hračky po bytě můžete klidně nechat rozházené nějakou dobu. Určete si ale nějaký denní čas, kdy vše rozházené znovu uklidíte. Může to být jednou či víckrát denně. To záleží na vás. Jak dítě postupně roste, zapojujte jej do úklidu víc a víc.
Mějte své záchytné úklidové koutky.
Organizovaná domácnost znamená, že věci mají své místo. To ale neznamená, že musí být nutně uložené a srovnané v poličkách a skříních. Malým dětem těžko vysvětlíte, ať si hrají jen v pokojíčku. Chtějí být s vámi a jsou tak prakticky všude. Vytvořte si tak ve všech místnostech, kde se vaše dítko pohybuje nějaký záchytný prostor, kam vše rozházené můžete uklidit během pár sekund.
Všechno je jen období.
I když vám to teď tak nepřipadá, i tohle, trochu šílené období, jednou přejde. A bude to rychleji než se zdá. Nerezignujte na péči o váš domov jen proto, že péče o něj dnes vyžaduje větší úsilí než kdy dřív. Naopak budujte umění rutiny a organizace už teď. Uvidíte, že jej velmi oceníte s příchodem dalších dětí i v dalších životních obdobích. Rezignace je na první pohled ta nejsnazší cesta. Dřív nebo později se vám ale vrátí v podobě chaosu, který bude vládnout nejen na poličkách, ale i v životě celé vaší rodiny. S nastavením rutiny vám rády pomůžeme i v rámci našich služeb organizace domova.
Jedno versus tři děti
Samozřejmě vím, o čem píšu, protože když se mi narodila první dcerka, o nějakém umění organizace a rutiny jsem si mohla nechat jen zdát. Vlála jsem uprostřed všedních dní stejně jako celá naše domácnost. Všude po bytě se válely hračky všeho druhu, barev i velikostí. Všude bylo všechno a všeho bylo moc. S příchodem dalších dětí jsem zcela záměrně začala omezovat přibývání věcí u nás doma. Stanovila jsem si určitá základní pravidla, která nám pomáhají udržovat naši domácnost nezahlcenou.
Oblečení a boty pořizuji pouze v nutném počtu
Naše úložné prostory nejsou neomezené stejně jako naše prostředky. Oblečení i boty tak nakupuji pouze podle aktuální potřeby daného dítěte. Oblečení je tak zvlášť u holčiček stále vítaným dárkem k různým slavnostním příležitostem. Oblečení a některé méně nošené boty navíc v naší velké rodině stále kolují, takže v oběhu máme i kousky deset let staré, které jsou stále plně funkční. O třídění a ukládání oblečení se ale více rozepíšeme v jednom z červnových článků.
Hračky jsou na hraní nikoli na přehazování vidlemi
Zní to možná zvláštně, ale úměrně narůstajícímu počtu dětí se u nás doma začal snižovat počet hraček. Je to samozřejmě dané i věkem dětí a jejich měnícími se zájmy. Nové hračky se ale u nás doma objevují výhradně na narozeniny či Vánoce, případně jako útěcha za nějakou velkou bolest. Zjistila jsem ale, že děti si velmi dobře vyhrají i bez hraček a já je v tom jen podporuji. Hra na školu, na obchod, na jízdu tramvají, na ZOO nebo na piráty opravdu nevyžaduje aktuální novinky z katalogu hraček. Víme ale, že hračky jsou obecně velké téma a proto jim věnujeme celý příští článek.
Na památku jen to nejlepší
Nejpozději s nástupem do školky to přijde. Stohy papírů, obrázků a výtvorů, které vám nadšeně budou nosit vaše děti. U prvního či druhého dítěte je člověk pozoruje ještě s vlhkým okem, ale trojnásobnou či vícenásobnou mámu už dojme opravdu jen máloco. Doma tedy máme zavedený systém tří krabic, do kterých každému z dětí ukládám ty nejlepší výtvory. Zbytek většinou putuje do odpadu buď hned nebo po pár dnech, kdy si výtvorů už nikdo nevšímá. Tady je ale vždy nutné vycházet z povahy a zájmů každého jednotlivého dítěte. Pokud máte doma citlivější a kreativní dítko, můžete zvolit cestu digitálního ukládání nebo třeba využít obrázkář.
Photo by Mamami
Co by v dětském pokoji rozhodně nemělo chybět
Už jsem psala o tom, jak jsme jako prvorodiče udělali tu známou chybu, že jsme naše první dítě doslova zahltili. V dětském pokoji sice nebyl žádný nábytek, zato hračky byly doslova všude. A přitom právě ty jsou nakonec asi to poslední, co děti ve svém pokoji potřebují, i když i ty v něm samozřejmě mají své nezastupitelné místo. Na co bych se ale místo pořizování hraček tenkrát zaměřila, kdybych věděla to, co vím dnes?
Jednoduchost
Jako rodiče chceme svým dětem samozřejmě dopřát to nejlepší. A často tak propadneme falešnému pocitu, že čím více znamená automaticky lépe. Nejen v počtu hraček. Děti i jejich pokojíky ale přitom často ocení pravý opak. Dětem téměř vše připadá obrovské, protože jsou samy malé. Když je toho obrovského navíc okolo moc, je toho všeho zkrátka příliš. Volte proto jednoduchost v barevnosti, v počtu hraček, knížek i dekorací a nechte děti volně dýchat.
Systém
Většina z nás pravidelně svým dětem říká tu památnou větu našich maminek a babiček „Ukliďte si pokoj“. To je samozřejmě v pořádku. Nejsme otroky našich dětí a naší rodičovskou povinností je mimo jiné naučit děti starat se o své věci. Jen jim na začátku musíme ukázat JAK. Na nás rodičích je, abychom dětem vytvořili co nejlepší a nejjednodušší systém tak, aby ten večerní úklid pokojíčku zvládly opravdu nejlépe samy a bez naší pomoci. Nevíte, jaký systém zvolit v dětském pokoji vašich dětí? Rády vám s tím pomůžeme.
Osobitost
Do jistého věku je i dětský pokoj, stejně jako všechny další místnosti především v našich rukou. Nicméně už název tohoto pokoje napovídá, že tato místnost zkrátka není naše. Je našich dětí. A jak už možná víte, děti jsou někdy úplně jiné než my sami. Pokud vybíráte nábytek a dekorace do dětského pokoje, volte takové, které sice zapadají do celkového stylu vašeho domova, ale které zároveň nechávají prostor pro rozvíjející se osobnosti vašich dětí.
Funkčnost
Obchodníci nejvíc ze všeho vydělávají na nás rodičích. Obchody nabízí nepřeberné množství věcí, o kterých nám reklama tvrdí, že se bez nich neobejdeme. A nám rodičům většinou nějakou dobu trvá, než všechny triky prokoukneme. Za tu dobu, co máme děti, jsem domů pořídila bezpočet hloupostí, které mi život ve svém důsledky spíž znepříjemnily. Dětem tak dnes rozhodně nekupuji vše, na co ukážou. Hračky pořizujeme pouze takové, po kterých děti touží nejméně víc než jeden měsíc (to odbourá asi 90% zbytečných nákupů). Doplňky do pokojíků pořizuji s výhledem, že budou mít využití na několik dalších let, případně do dospělosti našich dětí, i když třeba budou sloužit k různým účelům. Takhle nám třeba už víc než deset let slouží přebalovací stůl, z kterého se postupně stala skříňka na ukládání oblečení naší první dcerky, později domeček pro panenky a posledních pár let zase slouží jako garáž pro auta nejmladšího synka.
Prostor
Poslední a nejdůležitější bod. Shodly jsme se na něm i s naší kamarádkou, pětinásobnou maminkou. To, co děti potřebují ze všeho nejvíc, nejsou designové pokojíčky, edukativní hračky ani knihy, které doporučuje deset blogerek z deseti. To, co naše děti na cestě od dětství až do své dospělosti potřebují, je prostor a dostatek soukromí, se kterými jde ale ruku v ruce také vzrůstající odpovědnost za věci i vlastní jednání. S více dětmi v rodině je většinou prakticky nemožné dopřát každému z dětí vlastní pokoj. I v rámci společného pokojíku ale dopřejte dětem jejich vlastní ohraničená území, která patří jen jim. Pozorujte povahy jednotlivých dětí a snažte se naplnit potřebu soukromí každého z nich jednotlivě. Jak řekla právě naše kamarádka „Spravedlnost není v tom, že všichni mají stejně, ale v tom, že každý má zhruba ve stejné míře naplněné své potřeby“. A s tím naprosto souhlasíme. A když už dopřejete svým dětem prostor a soukromí, tak je také respektujte. I když víte, kde si vaše holčička schovává svůj deník, odolejte pokušení si jej tajně číst. Místo toho buďte připravená naslouchat vždy, když s vámi bude chtít mluvit.
Připomíná dětský pokoj vašich dětí bojiště?
Ráda byste do dětského pokoje vnesla všech 5 zmíněných oblastí, ale aktuálně vidíte jen jeden velký chaos?
Nevíte, kde vlastně začít nebo jaký úložný systém nastavit jednotlivým věcem? Nebo se vás zařizování dětského pokoje právě čeká a chcete se vyvarovat hned na začátku nejčastějších organizačních chyb?
Proberme to ve společné konzultaci. Nebo se přidejte do Klubu Mámami, kde najdete mnoho dalších témat týkajících se domova.
