Podzim ve mne vždycky vyvolával v podstatě konec roku. Můj rok totiž začínal jarem a končil nejpozději na konci září. Pak už nastala jen mlha, tma a zima a já se snažila tuto část roku prostě jen přežít. Na hory mě to v zimě moc netáhlo a když přibyly malé děti, stalo se toto období pro mne ještě náročnějším. Neustálé hledání a oblékání rukavic a čepic, které se zase velmi rychle ztrácely, mi na náladě opravdu nepřidalo. Při oblékaní jsme se navíc potili, venku moc dlouho nevydrželi a nebo zůstali rovnou zavření doma kvůli nemocem.
Podzim jsem snesla vlastně jen v seriálu Gilmorova devčata. Celý seriál se snad odehrává jen na podzim, jiného období jsem si nevšimla. :-) Čepice i šály tamní lidé sice nosili, ale vůbec jim to evidentně nevadilo. Městečko plné dýní, horkých nápojů a Gilmorek motajících se do šál a balících se do svetrů bylo vlastně hrozně idylické. Jasně, že v seriálu je vše idylické a navíc tam šlo o ty rychlé a nikdy nekončící rozhovory. Ale já na podzim neměla chuť ani na rozhovory a na balení do čepic už vůbec ne. Ten můj podzim byl totiž vážně vždycky protivný.
Zkrátka jsem měla vždy důvod si od podzimu do jara stěžovat. Nevím, jestli je to věkem nebo těmi odrůstajícími dětmi, ale poslední roky se stává, že na podzim vlastně vzpomínám ráda. A když po létě znovu přijde, tak zoufale nehledám last nebo first minute zájezdy do teplých krajin.
A co se mi tedy na podzimu začalo líbit? Dnes mám pro vás pět věcí, na které se po létě vždy začínám těšit.
Podzim jako čas zklidnění
Tak jako miluji život na jaře a v létě, v období plném nových zážitků, slunce, výletů a dovolených, čím dál víc zjišťuji, že ten roční rytmus potřebuje i čas zklidnění. Nevím, zda je podzimní únava důsledkem nabitého léta nebo náročným zářím plným organizace, ale něco jako podzimní útlum asi vážně existuje.
S přicházející zimou navíc nejde být od rána do večera venku, naopak se s dětmi znovu rádi vracíme domů do tepla, kde už kamna znovu topí a kdy uvnitř je nám opět tepleji než venku. Večery už netrávíme na hřišti, ale užíváme si zase deskové hry doma, filmy a máme znovu čas na věci, které jsme dělaly minulou zimu, ale v létě na ně není čas a třeba ani chuť.
Dřív jsem z toho byla neštastná a přišlo mi to jako nuda a šeď. Nechat ale léto létem a přijmout slunečný i sychravý podzim může být osvobozující. Tak jako je čas být aktivní, je čas se zklidnit, čas výletů a dovolených je dobré vyměnit za čas zvání přátel a místo neustálého přesouvání se z místa na místo, zase chvíli zůstat v klidu na jednom místě.
Podzim jako čas pořádku
Několikrát jsem během léta četla, že dost rodin nemá vlastně moc čas věnovat se domácnosti. Vyprané prádlo se kupí, podlahy občas lepí a pořádek ve skříních se udržuje hlavně, když je většina věcí sbalená na dovolenou a na vaření jídla není čas a ani chuť.
S hezkým počasím jsme zkrátka raději venku než doma. Někteří tak podzim vlastně vítají. Vnese nám domů opět rutinu a čas dát si domov do pořádku. Pro mne je v tomto podzim skvělým přechodem před zimou. Můžu pročistit šatník, probrat před Vánocemi hračky a hry, popřemýšlet, jestli zavedené systémy vyhovují a mám čas je znovu nastavit.
Konečně si tak po letní sezóně můžeme udělat čas na zútulnění a péči toho, co jsme přes léto nestíhali. Ať už se jedná o domácnost, vztahy nebo péči o sebe.
Podzim jako čas domova
Jakmile je trochu hezky, většinu roku vyrážíme hlavně o víkendech ven. Naše děti díky škole, několika kroužkům a víkendovým výletům ale často touží po jediném. Zůstat chvíli doma. Prostě si tvořit, kreslit, hrát, číst a dívat se na pohádky. Samozřejmě , že k tomu pak patří různá nedorozumění, hádky a přetahování se. Mít ale doma svůj prostor, kde se můžou děti vyžít a tvořit je pro ně stejně důležitý jako potkat se s kamarády nebo strávit víkend u babičky.
V zimních měsících to své doma prostě oceníme, zvlášť v pošmourných dnech, kdy se nám ven prostě chtít nebude. Pokud z toho ale máte už teď stres, třeba vás povzbudíme našimi články o základech tvoření domova, kterým jsme se věnovaly od ledna až do června, takže inspirace, jak si to doma užít, najdete určitě víc než dost. :-)
Podzim jako čas jídla
Podzim je také stále ještě časem zemědělců, zahrádkářů a všech, kdo něco pěstují. Sčítá se úroda i škody. Trhy hrají všemi barvami a u nás doma se začíná zase více listovat kuchařkami a recepty plnými teplých polívek, pečené zeleniny, omáček a sladkých dezertů. Těšíme se na první víno, husy a kachny a přemýšlíme koho a kdy pozvat.
Už chápu, proč všechny velké svátky a slavnosti jsou hlavně v zimě. Díkůvzdání, Vánoce, masopůst,… to jsou všechno oslavy, na které v létě není čas a v zimě nám naopak krásně vyplňují to dlouhé zimní období. Čím dál víc obdivuji, tu dokonalost ročního období a jeho rytmu. Vše má svůj čas a svůj smysl. Tak si i ten podzim užijme s chutí a vůní. :-)
Podzim jako čas vděčnosti, bytí a plánů
Květy jsou nenávratně pryč a stromy postupně ztrácí své listy a podzim je tak pro mne ještě časem kochání se přírodou než definitivně začne odpočívat a my s ní. Užívám si ještě posezení na lavičce, teplé sluneční paprsky a poslední posezení venku u kávy. Podzim je tak pro mne intenzivním obdobím vděčnosti, protože vím, že už je to možná letos naposledy. Stejně tak to mám i na jaře s prvními lístky a květy.
Večery můžu naopak trávit čtením a psaním, na které mám zase více času než v létě a také více času na sny a plány, které se třeba splní a nebo nakonec bude lepší, když zůstanou jen sny…
Podzim má zkrátka v našich životech své místo, stejně jako každé roční období a je jen na nás, co si z něj vezmeme a jak ho pojmeme. :-)